Debaty a hádky - vidíte v tom rozdíl?

18. září 2016 v 13:17 | Pozorovatelka |  Neurčité výplody mojí mysli
Možná by bylo zvláštní říct, že mezi moje koníčky patří debaty. Je to tak a vsadím se, že nejsem jediná. Pak je tu ale onen zásadní problém...

Spousta lidí motá dohromady debaty a hádky. Je v tom tedy rozdíl?

Podle mě ano. Ale kam vkročím, tam narazím na někoho s opačným názorem a za chvíli se z naší krásné debaty vyvine hádka o tom, že jsme se nehádali, ale debatovali a obráceně. Takže jak debatu od hádky vlastně rozlišit?



Když debatuji, většinou ani nemám v úmyslu přesvědčit člověka, že můj názor je ten správný. Chci mu spíš svůj názor přiblížit, osvětlit. V debatě pak mnohem víc hrají roli fakty než emoce. A ačkoliv si za svým názorem pevně stojím, držím debatu na jisté úrovni, kam patří rozhodně méně pocitů. Navíc debata většinou ani nemá tak jasný závěr jako hádka. Při hádce jde především o to vyhrát - vyhraje pouze jeden člověk. Při debatě by se měly obě snažit pochopit názor druhé osoby.

Co si budeme povídat, i při hádce by stálo za to spíš pochopit druhého člověka, ale komu o to kdy v takové situaci šlo? Díky návalu emocím většinou ani nemyslíme jasně, a tak si neuvědomujeme, jaké daná hádka bude mít následky.

A to je přesně důvod, proč ráda debatuji. Baví mě poslouchat názory jiných a zároveň jim předvádět ty moje, ráda svoje myšlenky opírám o fakty. Po debatě mám dobrý pocit (pokud se samozřejmě nezvrhne v hádku - a s některými lidmi se to stává dost často), kdežto po hádce obvykle ne.

Proč vám o tom vůbec říkám? Zajímá mě, jestli to někdo vidí stejně. Jestli někdo rád debatuje, aniž by se přitom hádal a jestli někdo chápe moje pocity prohry, kdy druhá strana nevidí rozdíl mezi debatou a hádkou.

Protože já se nechci hádat. Nemám zájem o rozbouraná přátelství u lidí, kteří nepochopili, že je nechci srazit, ale chci si opravdu povídat. Debata totiž nemusí být nutně o tématech jako je politika, jen se pojďme příst o to, jestli je lepší pistáciová nebo vanilková zmrzlina. Hlavně se pak neurazit.


Doufejme, že ne nepochopená,
Pozorovatelka
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Njina Njina | E-mail | Web | 22. září 2016 v 13:28 | Reagovat

Přesně - aneb ámen, sestro! Och, jak jsou debaty skvělé, když máš proti sobě rozdílně (a přitom stejně) smýšlejícího debatéra, nikoli hádače ;-)
V poslední době jsem několikrát naťukla téma hodné správné debaty a lidé se okamžitě napružily, obrnili se, připravili k hádce nebo mě zkrátka smetli. Zůstala jsem pak čučet jako sůva z nudlí, poněvadž s takovým chováním jsem se nikdy předtím nesetkala... 8-)
Tak například jsem jen poznamenala, že písnička "Celibát" od Slzy, která hrála v minulé hodině již nejméně osmkrát, se nedá poslouchat, natož tolikrát za sebou, a ihned mě na kolena smetla poznámka "No a co? To je tvůj názor, někdo na to má zas jiný názor a někdo na to ani názor nemá..." A v tu chvíli počala hádka, rozpoutaná jen pouhou poznámkou o celibátu... ;-)
A to jsem jen chtěla "poargumentovat" o dnešním hudebním vkusu mainstreamové společnosti :-D
Chjo... :-( Jak mi chybí diskuze! :-) ;-) :-D

2 Pozorovatelka Pozorovatelka | E-mail | Web | 22. září 2016 v 16:21 | Reagovat

[1]: Přesně tak! :-) Člověk si chce povídat a někteří z toho hned udělají hádku. Ten příklad s písničkou se mi myslím taky někdy stal, no nic příjemného... :-D
Já nedávno debatovala snad tři hodiny, ale po celou tu dobu jsem si nebyla jistá, jestli to ten člověk nebere jako hádku. :-D
Díky za přečtení článku a porozumění. :-)

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 23. října 2016 v 15:27 | Reagovat

Taky ráda debatuji, ale většinou to protějšky přetáhnou v hádku, protože to nechápou, že nejde o vnucení názoru, ale o osvětlení. Ale abych pravdu řekla, debatovala jsem v debatních soutěžích a musím říct, že mírná agrese v argumentech tam také je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama