Bambus jménem Gilbert.
Bazalka Lilly, i přestože to není lilie.
Baterka Lucy (dokonce s logickým odůvodněním).
Čepice Artur. Hrnek pan Fazolka. Papírový jeřáb Josef.
Ačkoliv se snažím svému materialistickému já dopřát co nejméně prostoru, když jde o pojmenovávání věci, vždycky se tak nějak prokope nahoru.
Začalo to, když jsme byli malé děti - medvídci, panenky, polštáře, autíčka, panáčci na obrázcích. Nebylo na tom nic špatného, když jsme pojmenovali své oblíbené věci. Možná to bylo dokonce roztomilé, obzvlášť když šlo o originální jméno. Ale čím jsme starší, tím už je to méně běžné a přece mám pocit, jako by si můj nový notebook jméno zasloužil. Je to zbytečné? Ano. Budu i tak pojmenovávat dál svůj majetek? Samozřejmě!
:origin()/pre02/c0bb/th/pre/f/2013/038/0/5/doodle__cat_by_pian_no-d5u4498.png)